KŘÍŽKOVSKÝ STODVACETILETÝ
Ačkoli se to zdá být neuvěřitelné, je tomu tak: Ano nejstarší pěvecký sbor nejen na Opavsku, ale jeden z nejstarších v celé ČR - Pěvecký sbor „Křížkovský" (dále PSK), se v tomto roce dožívá úctyhodných 120-ti let. Není to kmet na sklonku své sborové dráhy, ale člověk středních let, který se už hned tak do všeho nehrne, ale současně se umí nadchnout pro velkou věc, je trochu vybíravý (ale ne přespříliš), trochu pohodlný (má na to věk), má smysl pro legraci, dovede se radovat z posluchačům je však věrný a na svých koncertech je schopen se doslova rozdat a předat tak své maličkostí, dovede být ješitný, rád dobývá (publikum). Svým pocity, nálady, smutek, radost, lásku všem, kdo mají svá srdce otevřená.
O historii sboru do roku 1977 toho bylo napsáno dosti - laskavého čtenáře odkazuji na almanach „Pěvecký sbor Křížkovský 1887-1977" vydaný roku 1977 Domem osvěty PB v Opavě. O 10 let později se z různých důvodů nepodařilo vydat text ke 100. výročí sboru a jsme odkázáni jen na sérii článků o PSK, které na svých stránkách vydal tehdejší týdeník „Nové Opavsko".
TROCHU HISTORIE (do roku 1980)
Je známo, že 8. října 1887 ve dvoraně Opavské besedy se konala ustavující valná hromada, na níž byly čteny stanovy nově vznikajícího tělesa, které k poctě krajana a hudebního skladatele Pavla Křížkovského bylo nazváno „Pěveckohudební spolek Křížkovský v Opavě". Dále proběhlo přijímání členů a volba 7-mi členného výboru. Do funkce předsedy byl zvolen V. Hrubý, sbormistrem se stává učitel Leopold Sedláček. Záhy po ustavující schůzi zahájili sbor i orchestr pravidelný nácvik v prostorách Matičního domu a Matičního gymnázia. Členskou základnu spolku tvořily tři kategorie - aktivní členové (53=29 mužů a 23 žen), přispívající členové-jednotlivci, přispívající členové-kolektivy. 26. 11. 1887 byl uspořádán první koncert - „Večer Pavla Křížkovského", který vzbudil zaslouženou pozornost publika (zejména Dvořákova Hymna českého rolnictva).
Často se hovoří s nadsázkou o některých uměleckých tělesech, že se „dožila úctyhodného věku", přestože jsou „permanentně v krizi". Podíváme-li se do historie PSK od jeho vzniku do r. 1938 (během svět. válek sbor nevyvíjel činnost), zjistíme, že v čele sboru se vystřídalo 16(!) sbormistrů (dvojice Hobzík - Kryštůfek dokonce vícekrát). Lze tedy hovořit o jejich značné „fluktuaci" (pro nynější dobu neobvyklé), což samo o sobě by o permanentní krizi mohlo svědčit. Avšak vnitřní snahou členů sboru bylo udržet český pěvecký sbor v převážně německé Opavě, interpretovat vokální hudbu zejména českých autorů a posilovat tak národní uvědomění Slezanů.
K velkým osobnostem 1. republiky v čele PSK patřil Karel Sudek, Josef Schreiber a zejména ředitel hudební školy František Chutný, který stál v čele sboru v letech 1930-1938 a dále1947-1949. K významným činům této epochy patří koncert k oslavě 100. výročí narození Pavla Křížkovského (dir. J. Pešta, spolu se sbory „Vlastimil" a „Dalibor" 9. 5. 1920 v sále U tří kohoutů), dále koncert spojených sborů Opavska 27. 4. 1924 k 100. výročí narození Bedřicha Smetany (dir. K. Sudek) a zejména pak soustavná činnost F. Chutného. Ten započal systematický pěvecký výcvik a celkovou výstavbu dramaturgické koncepce sboru (zaměřil se také na tvorbu opavského rodáka Václava Kálika). V r. 1934 se členové PSK aktivně zapojili do všech vystoupení pěveckého festivalu v Praze. 50. výročí oslavil PSK na dvou koncertech v r. 1937: 12. 5. zaznělo jedinečné dílo A. Dvořáka Svatá Ludmila, listopadový koncert byl věnován repertoáru sboru v jeho celé šíři (dir. F. Chutný).
Poválečná éra do r. 1949 by se dala přirovnat k prapočátkům existence sboru. V Opavě poničené válečnými událostmi chyběl notový materiál, sbor přišel o veškerý majetek. František Chutný byl opět zvolen sbormistrem PSK a mohl tak navázat na svou předválečnou činnost. Podařilo se mu rovněž obnovit notový archiv výpomocí z jiných sborů, zejména PS Moravan Kroměříž. Sbor účinkuje na 5. Hudební středě v divadle, 7. 12. 1947 proběhly oslavy 60. výročí trvání spolku v sále Dělnického domu (dir. F. Chutný, klavír A. Opravilová a D. Černínová).
V roce 1949 F. Chutný žádá výbor PSK o odvolání z funkce sbormistra. Žádost zdůvodňuje zaneprázdněním při výkonu funkce ředitele hudební školy. Na slavnostním rozlučkovém večeru s F. Chutným se oficiálně ujímá funkce sbormistra PSK profesor ZTŠ v Opavě, dlouholetý člen APS Moravan - František Růžička. Pod jeho nadšeným a obětavým vedením sbor prožívá snad nejdramatičtější období plné zvratů až do jeho předčasného skonu v r. 1980.
První celovečerní koncert PSK pod novým uměleckým šéfem se konal již 28. října 1949 a v podstatě tak otevřel novou éru sboru. V souvislosti se zrušením spolkového zákona sbor pracuje pod zřizovatelem LSD Jednota, v r. 1952 pod n.p. Ostroj a posléze ve svazku Domu osvěty Petra Bezruče. Sbor zajíždí do obcí opavského regionu, spolupracuje s operou opavského divadla (Aida, Tajemství aj.) nastudoval „Nebe na zemi" od V+W, s nímž zajíždí i mimo Opavu.
Roku 1953 se opět projevuje krize - vyvolaná zcela jistě politickou situací, ale také zaměstnáním členů mimo Opavu a jejich veřejnou prací. Krize byla řešena sloučením PSK se smíšeným sborem Úder začátkem r. 1954. Sloučený sbor pak působil pod názvem Pěvecký sbor Leoše Janáčka a jeho sbormistry se stali F. Růžička a B. Kuzník. Členové PS Úder však záhy přestali docházet do zkoušek, počet členů PSLJ se ze 72 snížil na 26 až 30. Velikým úsilím a obětavostí F. Růžičky a vhodnou volbou repertoáru sbor překonává i tuto další krizi příchodem nových členů v r. 1958. Možnosti veřejných vystoupení byly v té době dány společenským zájmem a sbor, jakožto orgán DOPB, byl povinen vyhovět. Proto vystupuje na různých oslavách (MDŽ, politická výročí, výročí osvobození republiky, volební schůze). Vzpruhou je účinkování na festivalu „Janáčkovo hudební Lašsko" (červen 1958), společná vystoupení s opavskými učitelskými sbory, sborové soutěže.
Uvolnění v polovině 60. let znamená obohacení repertoáru o skladby renesance a baroka (Morley, Palestrina, Lasso, Černohorský). Na výroční schůzi v lednu 1966 bylo navrženo, aby sbor při vší úctě k Janáčkovu géniu opět nesl název PS Křížkovský a mohl tak r. 1967 oslavit 80 let svého založení. Na slavnostním koncertě zazněla i skladba známého opavského skladatele prof. Arnošta Rychlého „Hőlderlin nad Neckarem" na text Petra Bezruče ve světové premiéře. V roce 1968 sbor vystoupil se všemi sbory Opavska a Orchestrálním sdružením slezských učitelů (dir. J. Foltýn) na koncertě k 50. výročí republiky. O rok později - zásluhou prof. A. Rychlého posílen o řadu studentů gymnázia - získal stříbrnou a v r. 1971 zlatou medaili v krajské soutěži pěveckých sborů „O cenu Leoše Janáčka". Rok 1970 byl věnován 25. výročí osvobození a 150. výročí narození Pavla Křížkovského. V programu 15. Bezručovy Opavy (1972) interpretoval sbor skladby čerstvého nositele Ceny P. Bezruče Arnošta Rychlého, který spolu s dirigentem PSK Františkem Růžičkou byl jmenován čestným členem sboru. Kantáta pro baryton a smíšený sbor „Žermanice" se stala součástí kmenového repertoáru sboru.
Dalším významným rokem v historii sboru se stává rok 1974. Sbor účinkuje na oslavách 750. výročí města Opavy, na festivalu pěv. sborů v Litomyšli a na koncertě k „Roku české hudby" spolu se všemi sbory Opavska a OSSU. 200 pěvců zazpívalo Mrkosovu „Moji zemi", Sukovu „Mať moju" a Smetanovu „Českou píseň" (dir. J. Foltýn). Rok na to bylo sboru uděleno čestné uznání rady ONV, sbormistr Frant. Růžička za nepřetržitou 25letou činnost v čele PSK obdržel čestné uznání ministra kultury a vyznamenání „Za výstavbu okresu Opava". Rok 1976 zaznamenává 29 veřejných vystoupení, také k oslavě narozenin Arnošta Rychlého a Josefa Schreibera, významné osobnosti na poli sbor. zpěvu, který při této příležitosti byl rovněž poctěn čestným členstvím v PSK.
V listopadu 1977 sbor oslavil své 90. výročí reprezentativním programem na jevišti opavského divadla. Zazněli mistři vokální polyfonie (Arcadelt, Monteverdi ale i Debussy), kantáta Zbyňka Mrkose „Malá epopej" a Františka Chodury „Zemi milované" (spolu s DPS Červený květ-sbm. P. Škarohlíd), v závěru úpravy lidových písní. Koncert, který řídili Frant. Růžička a Karel Holeš (rovněž u klavíru), zaznamenal nebývalý zájem veřejnosti a obrovský ohlas, záznam koncertu byl vysílán Čs. rozhlasem, ČsTV odvysílala medailón sboru. Snad tento jednoznačný úspěch a ohlas na veřejnosti zachránil pozici sboru a jejího šéfa před zlobou tehdejších mocipánů. Nebylo dosud publikováno, že političtí představitelé pozastavili ocenění sboru i jeho šéfa. Ten se musel zodpovídat na téma programu jubilejního koncertu, který byl shodou okolností v roce a měsíci 60. výročí VŘSR, a tudíž pro mnohé nepřijatelný. Tehdejšímu řediteli zřizovatele (DOPB) byl udělen stranický trest! Dnes zpětně vidíme, že program - ač naprosto nevinně pojatý - dráždil zřejmě i proto, že rok 1977 byl rokem „Charty".
Příjemnou událostí v závěru roku bylo účinkování v ČsTV Praha jako gratulace 2. dirigentovi Karlu Holešovi k úspěšnému zakončení TV soutěže „10 stupňů ke zlaté" v oboru „Světová operní tvorba".
Mimořádně úspěšným byl i rok 1978, kdy sbor získal absolutní vítězství v krajské soutěži PS ve Frenštátu pod Radhoštěm s postupem do národního kola soutěže PS v Chlumu u Třeboně. PSK v náročné konkurenci získal stříbrnou medaili (spoluúčinkoval sólista SDO - Pavel Kamas). Jako jeden z 29 sborů se PSK podílel na interpretaci Janáčkových Ukvalských písní a skladby Kačena divoká na Hukvaldech na počest 50. výročí Janáčkova úmrtí. V roce 1979 sbor účinkuje na festivalu „Bezručova Opava" , Setkání pěvců v Příbrami a v pořadu ČsTV „Můj domov" (A. Rychlý: Žermanice, sólo - V. Kyas, dirigent - F. Růžička, klavír - K. Holeš, který byl také jedním z konferenciérů pořadu).
Prosincovým koncertem v Opavě František Růžička dovršil 30 let své umělecké činnosti na postu šéfa PSK. Sbor má v kmenovém repertoáru na 60 skladeb (m.j. Z. Mrkose, J. Schreibera, A. Rychlého, V. Kálika, A. Tučapského aj.).
Počátkem roku 1980 vchází do života sboru tíživý stín v podobě rozvinuté nevyléčitelné nemoci Františka Růžičky. Vedení sboru plynule přechází na Karla Holeše, se kterým PSK výrazně uspěl v krajském kole soutěže PS „Písně přátelství" a přivezl z Ostravy zlatou medaili. Tak se sbor postaral o poslední radost „svého Františka".
František Růžička umírá 17. března 1980 ve věku pouhých 61 let. „Křížkovský" naposledy zazpíval svému dlouholetému sbormistrovi 21. března v Opavě.
V osobě Františka Růžičky ztratil PSK člověka, kterému může bezpochyby děkovat za svou existenci. Byl to právě on, kdo se nevzdával ve chvílích, kdy ostatní hlasovali o rozpuštění sboru, nevzdával se ani tehdy, kdy sborovému umění nebylo zrovna přáno. Soustavně se snažil o získávání mladých lidí pro sborový zpěv. Sboru dal řád a disciplinu na straně jedné, na straně druhé pak umožnil pěvcům i posluchačům zažít neopakovatelný pocit krásna při setkávání s hudbou a zpěvem.
4. 6. zažila Opava mimořádnou událost - světovou premiéru skladby Ant. Tučapského „Moje matka" na text O. Březiny (PSK, PSSUž, dir. K. Holeš, varhany P. Škarohlíd, harfa M. Klapetková) v přítomnosti skladatele. Zazněly ještě další Tučapského skladby (PSK: 2 moravské ritornely, Hlas domova; PSSUž, duo Hanousek-Šarohlíd) a díla blízká (Janáčkův Otčenáš - J. Halama). Akce podpořená Magistrátem města Opavy vyvrcholila setkáním sborů s autorem v hotelu Koruna.
Janáčkův Otčenáš provedl PSK ještě 14. 10. na festivalu v Č. Těšíně s tamějšími PS. Koncerty v Opavě a Loděnicích tentokráte byly věnovány také muzikálům (sóla T. Halamová, M. Slavík). Adventní koncerty v tradičních obcích, sóla T. Halamová, na jednom koncertě v Opavě jsme hostili polský sbor „Kolejarz" z Tarnowskych Gór. Sóla zpívaly i v dalších letech členky sboru Jana Stránská-Hulvová a Milena Halamová jr.
2001 - v únoru PSK účinkuje na koncertě k 10. výročí Slezské University (Smetana: Česká píseň, orch. SDO dir. V. Návrat, sólo Hana Kotková - Beethoven). Navázali jsme přátelské kontakty s novými sólisty SDO, které vyústily ve dva mimořádně zdařilé koncerty:
- květen - Dům umění - Večer duchovní hudby z díla Lassa, Černohorského, Brucknera, Lukáše aj., sólo Alexandr Vovk (Ukrajina) - Stradella, Verdi (Ingemisco), Bizet (Agnus Dei), Schubert.
- listopad - Minoritský klášter - „Pocta slezským autorům". Zazněly skladby V. Kálika, J. Šoupala, R. Wünsche, Jar. Foltýna (k 75. narozeninám-premiéra jeho skladby Už to svítá). K 100. výr. narození prof. A. Rychlého jsme uvedli jeho „Žermanice"- sólo Michal Mačuha, který se představil i jako skladatel a interpret (Ave Maria ve sborové úpravě K. Holeše).
16. 6. sbor exceloval na „Harantovských slavnostech" v Pecce - zlatá medaile a nejlepší výkon. 18. 10. se podílel na kálikovském večeru v Opavě (se spojenými sbory Kálikův „Domov"). Na adventních koncertech se podíleli manželé Vovkovi a M. Mačuha (Opava, Neplachovice, Skřipov, Hradec).
2002 - v květnu PSK zpíval na mši v Neplachovicích (svěcení praporů). Sbor byl pozván na mezinárodní festival do Vlachova Březí. Velký úspěch a ocenění poroty mělo jeho účinkování na koncertě na zámku Kratochvíle i ve vimperském kostele (5. a 6. 10.).
115 let svého trvání oslavil sbor 20. 11. slavnostním koncertem, na němž zazněly m.j. Čtyři balady na lidové texty V. Nováka, Lukášova Missa brevis a výběr z madrigalů B. Martinů (MDKPB, klavír M. Kristýnková a J. Táborská, dir. K. Holeš). Na již tradičních adventních koncertech spoluúčinkovali T. Halamová a A. Vovk. Na Štěpána PSK jako host PS Stěbořice zazpíval koledy a výběr z Michnovy „Loutny české" v kostele sv. Vojtěcha.
2003 - vynikající byl operní koncert (4. 3.) - sólisté Katarína a Alexandr Vovkovi (SDO) a Pavel Kamas (ND Brno). Kromě tradičního repertoáru zazněl duet z opery Loupežníci G. Verdiho, vyvrcholením večera byly scény z Tosky, Carmen a Traviaty. Koncert byl zaznamenán na CD pro potřeby sboru.
28. 6. sbor účinkoval na Dnech B. M. Černohorského v Nymburce (Černohorského Fuga, Lukáš - Missa brevis, Scarlatti aj.). Vedle vynikajícího sboru z Košic PSK nezanikl a upoutal dramaturgií i provedením.
Na podzim sbor účinkoval na festivalech v Klímkovicích a v Chuchelné.
29. listopad byl pro sbor opět velkým svátkem - v konkurenci 23 sborů získal zlatou medaili v mezinár. soutěži adventní a vánoční hudby „O cenu Petra Ebena", konané v Národním domě v Praze na Vinohradech. Zpíval Ebenovu „Salve Regina", Scarlattiho, Schuberta a úpravy koled. PSK vydává své první profilové CD.
2004 - četnost koncertů (i zkoušek) začínají narušovat zdravotní problémy dirigenta. Uspořádali jsme velkorysý koncert k „Roku české hudby" (Minorit 12. 5.). Uvedli jsme m.j. Dvě balady V. Nováka a zejména Jarní romanci Z. Fibicha (sóla O. Procházková a A. Vovk, klavír J. Táborská a dirigent). Oba sólisté zpívali také árie a písně českých skladatelů (vynikající Mařenka a Vašek). Jarní romanci, Smetanovu Českou píseň a Dvořákův Hymnus jsme uvedli se sborem „Tregler" z Bystřice p. Hostýnem na tamějším hudebním festivalu.
V Kopřivnici 23. 10. jsme vystoupili samostatně (Martinů, Lukáš, Křížkovský) i s šesti spojenými sbory v České písni B. Smetany (řídil prof. Lumír Pivovarský, legenda mezi českými sbormistry).
Na konci roku PSK nastudoval závěrečnou část Dvořákova „Stabat mater", na objednávku SD Opava. Rok završily adventní koncerty.
2005 - do konce června sbor účinkuje 10x v SDO - premiéra 8. 1. (Stabat Mater - finále, dir. R. Válek). Do konce srpna je dirigent se zdravotními problémy v prac. neschopnosti a sbor vedl s velkou péčí vedoucí PS Sarabanda Ladislav Kubáč. Další těžkosti nastaly, když zkušebna v MDKPB byla zrušena a sbor byl nucen zkoušet v miniaturní místnosti ve sklepě MDKPB. Přes tyto problémy jsme přijali pozvání k opětovnému účinkování na festivalu ve Vlachově Březí (7.- 9. 10.). Vedl jsem tam ateliér (Křížkovský: Dar za lásku), v němž kromě PSK pracoval i vynikající dívčí sbor z Moskvy. Výlet podzimní Šumavou (Churáňov, Kvilda) byl inspirací k úspěšným koncertům v Prachaticích a Vodňanech, ve Vlachově Březí zazněl „náš" Dar za lásku. Výkon a obětavost sboru byly vysoce hodnoceny. Na adventních koncertech se podíleli A. Vovk a naše sólistka Marie Košárková-Honová.
2006 - PSK pozvolna „zajíždí" do obvyklého režimu. 5. 6. obnovuje tradici koncertů na schodech a uvádí Koncert k 80. narozeninám D. Lidmily, našeho čestného člena a vynikajícího upravovatele lid. písní (sólistka Marie Košárková). Autor se bohužel pro pokročilou nemoc nemohl zúčastnit.
Měsíc září byl ve znamení smutku - 19. 9. po těžké nemoci předčasně odešel sbormistr Sarabandy, zástupce dirigenta PSK a obětavý člen sboru Ladislav Kubáč - sbor se s ním rozloučil 22. září. A protože i mne osobně v září postihl odchod mé maminky, náš opavský koncert 30.10. s názvem „Con amore e speranza" jsme se rozhodli věnovat všem našim zesnulým. Zazněly skladby Schuberta, Schumanna, Čajkovského, Lukáše, Monteverdiho, výběr z Janáčkova cyklu „Po zarostlém chodníčku". Čestným členem PSK byl jmenován sólista večera Alexandr Vovk. Ještě předtím (28. 9.) jsme zpívali na Uhlířském vrchu u Bruntálu na počest sv. Václava.
Na adventních koncertech zaujal Pozounový kvartet LŠU i Marie Košárková - Opava-Marianum, Skřipov, Albrechtice u Bílovce (naposledy za skladatelova života zazněla Lidmilova Opožděná pastorela).
Příjemnou událostí roku v životě PSK byla změna zkušebny. Laskavostí Mgr. Kateřiny Kavanové, ředitelky ZŠ Havlíčkova ul., bylo sboru umožněno zkoušet v prostorách školy. Pro činnost sboru to byla podstatná změna podmínek k lepšímu.
2007 - zástupci sboru se ve Svinově rozloučili se svým čestným členem D. Lidmilou (zesnul na sklonku roku 2006).
Start do 120. výročí vzniku sboru byl 17. 5. na koncertě „Randezvous s písní a operou". Písně A. Dvořáka, Z. Lukáše, M. Schneidera-Trnavského a P. I. Čajkovského vystřídala hudba operní (vynikající scéna a Miserere z Verdiho Trubadúra). Standing ovation sklidili sólisté Katarína a Alexandr Vovkovi s jubilujícím sborem při scéně z Traviaty.
Jak se bude dále vyvíjet pěvecký sbor Křížkovský je věčnou a stále nezodpovězenou otázkou. Odpověď nám zcela jistě dá budoucnost: Záleží jen a jen na nás - členech 120-ti letého jubilanta, zda budeme mít dostatek chuti, sil a touhy překonávat těžkosti, nalézat optimální řešení problémů, radovat se z krásy hudby i opojení úspěchu. K tomu chci citovat slova člověka, který je mým velkým vzorem - pana Dr. Zbyňka Mrkose, která nejlépe vystihují podstatu našeho snažení a která bychom si měli vzít za své: „ MUSÍM, PROTOŽE CHCI".
A tak z pozice současného uměleckého šéfa sboru přeji jubilantovi, s nímž mne pojí více než 40 let společného života:
ZLOM VAZ DO DALŠÍCH LET!
RNDr.Karel Holeš,
dirigent
Zkratky:
PS pěvecký sbor
PSK pěvecký sbor Křížkovský
PSSU Pěvecké sdružení slezských učitelů
PSSUž Pěvecké sdružení slezských učitelek
OSSU Orchestrální sdružení slezských učitelů
MDKPB Městský dům kultury P. Bezruče
SDO Slezské divadlo Opava
UČPS Unie českých pěveckých sborů
Prameny : Lucie Šupíková - diplomová práce
Nové Opavsko, ročník 1987