Návštěvnost

Sdilej

RSS

Rubriky

Novinky na email

Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky

Historie

KŘÍŽKOVSKÝ STODVACETILETÝ

Ačkoli se to zdá být neuvěřitelné, je tomu tak: Ano nejstarší pěvecký sbor nejen na Opavsku, ale jeden z nejstarších v celé ČR - Pěvecký sbor „Křížkovský" (dále PSK), se v tomto roce dožívá úctyhodných 120-ti let. Není to kmet na sklonku své sborové dráhy, ale člověk středních let, který se už hned tak do všeho nehrne, ale současně se umí nadchnout pro velkou věc, je trochu vybíravý (ale ne přespříliš), trochu pohodlný (má na to věk), má smysl pro legraci, dovede se radovat z posluchačům je však věrný a na svých koncertech je schopen se doslova rozdat a předat tak své maličkostí, dovede být ješitný, rád dobývá (publikum). Svým pocity, nálady, smutek, radost, lásku všem, kdo mají svá srdce otevřená.

O historii sboru do roku 1977 toho bylo napsáno dosti - laskavého čtenáře odkazuji na almanach „Pěvecký sbor Křížkovský 1887-1977" vydaný roku 1977 Domem osvěty PB v Opavě. O 10 let později se z různých důvodů nepodařilo vydat text ke 100. výročí sboru a jsme odkázáni jen na sérii článků o PSK, které na svých stránkách vydal tehdejší týdeník „Nové Opavsko".

TROCHU HISTORIE (do roku 1980)

Je známo, že 8. října 1887 ve dvoraně Opavské besedy se konala ustavující valná hromada, na níž byly čteny stanovy nově vznikajícího tělesa, které k poctě krajana a hudebního skladatele Pavla Křížkovského bylo nazváno „Pěveckohudební spolek Křížkovský v Opavě". Dále proběhlo přijímání členů a volba 7-mi členného výboru. Do funkce předsedy byl zvolen V. Hrubý, sbormistrem se stává učitel Leopold Sedláček. Záhy po ustavující schůzi zahájili sbor i orchestr pravidelný nácvik v prostorách Matičního domu a Matičního gymnázia. Členskou základnu spolku tvořily tři kategorie - aktivní členové (53=29 mužů a 23 žen), přispívající členové-jednotlivci, přispívající členové-kolektivy. 26. 11. 1887 byl uspořádán první koncert - „Večer Pavla Křížkovského", který vzbudil zaslouženou pozornost publika (zejména Dvořákova Hymna českého rolnictva).

Často se hovoří s nadsázkou o některých uměleckých tělesech, že se „dožila úctyhodného věku", přestože jsou „permanentně v krizi". Podíváme-li se do historie PSK od jeho vzniku do r. 1938 (během svět. válek sbor nevyvíjel činnost), zjistíme, že v čele sboru se vystřídalo 16(!) sbormistrů (dvojice Hobzík - Kryštůfek dokonce vícekrát). Lze tedy hovořit o jejich značné „fluktuaci" (pro nynější dobu neobvyklé), což samo o sobě by o permanentní krizi mohlo svědčit. Avšak vnitřní snahou členů sboru bylo udržet český pěvecký sbor v převážně německé Opavě, interpretovat vokální hudbu zejména českých autorů a posilovat tak národní uvědomění Slezanů.

K velkým osobnostem 1. republiky v čele PSK patřil Karel Sudek, Josef Schreiber a zejména ředitel hudební školy František Chutný, který stál v čele sboru v letech 1930-1938 a dále1947-1949. K významným činům této epochy patří koncert k oslavě 100. výročí narození Pavla Křížkovského (dir. J. Pešta, spolu se sbory „Vlastimil" a „Dalibor" 9. 5. 1920 v sále U tří kohoutů), dále koncert spojených sborů Opavska 27. 4. 1924 k 100. výročí narození Bedřicha Smetany (dir. K. Sudek) a zejména pak soustavná činnost F. Chutného. Ten započal systematický pěvecký výcvik a celkovou výstavbu dramaturgické koncepce sboru (zaměřil se také na tvorbu opavského rodáka Václava Kálika). V r. 1934 se členové PSK aktivně zapojili do všech vystoupení pěveckého festivalu v Praze. 50. výročí oslavil PSK na dvou koncertech v r. 1937: 12. 5. zaznělo jedinečné dílo A. Dvořáka Svatá Ludmila, listopadový koncert byl věnován repertoáru sboru v jeho celé šíři (dir. F. Chutný).

Poválečná éra do r. 1949 by se dala přirovnat k prapočátkům existence sboru. V Opavě poničené válečnými událostmi chyběl notový materiál, sbor přišel o veškerý majetek. František Chutný byl opět zvolen sbormistrem PSK a mohl tak navázat na svou předválečnou činnost. Podařilo se mu rovněž obnovit notový archiv výpomocí z jiných sborů, zejména PS Moravan Kroměříž. Sbor účinkuje na 5. Hudební středě v divadle, 7. 12. 1947 proběhly oslavy 60. výročí trvání spolku v sále Dělnického domu (dir. F. Chutný, klavír A. Opravilová a D. Černínová).

V roce 1949 F. Chutný žádá výbor PSK o odvolání z funkce sbormistra. Žádost zdůvodňuje zaneprázdněním při výkonu funkce ředitele hudební školy. Na slavnostním rozlučkovém večeru s F. Chutným se oficiálně ujímá funkce sbormistra PSK profesor ZTŠ v Opavě, dlouholetý člen APS Moravan - František Růžička. Pod jeho nadšeným a obětavým vedením sbor prožívá snad nejdramatičtější období plné zvratů až do jeho předčasného skonu v r. 1980.

První celovečerní koncert PSK pod novým uměleckým šéfem se konal již 28. října 1949 a v podstatě tak otevřel novou éru sboru. V souvislosti se zrušením spolkového zákona sbor pracuje pod zřizovatelem LSD Jednota, v r. 1952 pod n.p. Ostroj a posléze ve svazku Domu osvěty Petra Bezruče. Sbor zajíždí do obcí opavského regionu, spolupracuje s operou opavského divadla (Aida, Tajemství aj.) nastudoval „Nebe na zemi" od V+W, s nímž zajíždí i mimo Opavu.

Roku 1953 se opět projevuje krize - vyvolaná zcela jistě politickou situací, ale také zaměstnáním členů mimo Opavu a jejich veřejnou prací. Krize byla řešena sloučením PSK se smíšeným sborem Úder začátkem r. 1954. Sloučený sbor pak působil pod názvem Pěvecký sbor Leoše Janáčka a jeho sbormistry se stali F. Růžička a B. Kuzník. Členové PS Úder však záhy přestali docházet do zkoušek, počet členů PSLJ se ze 72 snížil na 26 až 30. Velikým úsilím a obětavostí F. Růžičky a vhodnou volbou repertoáru sbor překonává i tuto další krizi příchodem nových členů v r. 1958. Možnosti veřejných vystoupení byly v té době dány společenským zájmem a sbor, jakožto orgán DOPB, byl povinen vyhovět. Proto vystupuje na různých oslavách (MDŽ, politická výročí, výročí osvobození republiky, volební schůze). Vzpruhou je účinkování na festivalu „Janáčkovo hudební Lašsko" (červen 1958), společná vystoupení s opavskými učitelskými sbory, sborové soutěže.

Uvolnění v polovině 60. let znamená obohacení repertoáru o skladby renesance a baroka (Morley, Palestrina, Lasso, Černohorský). Na výroční schůzi v lednu 1966 bylo navrženo, aby sbor při vší úctě k Janáčkovu géniu opět nesl název PS Křížkovský a mohl tak r. 1967 oslavit 80 let svého založení. Na slavnostním koncertě zazněla i skladba známého opavského skladatele prof. Arnošta Rychlého „Hőlderlin nad Neckarem" na text Petra Bezruče ve světové premiéře. V roce 1968 sbor vystoupil se všemi sbory Opavska a Orchestrálním sdružením slezských učitelů (dir. J. Foltýn) na koncertě k 50. výročí republiky. O rok později - zásluhou prof. A. Rychlého posílen o řadu studentů gymnázia - získal stříbrnou a v r. 1971 zlatou medaili v krajské soutěži pěveckých sborů „O cenu Leoše Janáčka". Rok 1970 byl věnován 25. výročí osvobození a 150. výročí narození Pavla Křížkovského. V programu 15. Bezručovy Opavy (1972) interpretoval sbor skladby čerstvého nositele Ceny P. Bezruče Arnošta Rychlého, který spolu s dirigentem PSK Františkem Růžičkou byl jmenován čestným členem sboru. Kantáta pro baryton a smíšený sbor „Žermanice" se stala součástí kmenového repertoáru sboru.

Dalším významným rokem v historii sboru se stává rok 1974. Sbor účinkuje na oslavách 750. výročí města Opavy, na festivalu pěv. sborů v Litomyšli a na koncertě k „Roku české hudby" spolu se všemi sbory Opavska a OSSU. 200 pěvců zazpívalo Mrkosovu „Moji zemi", Sukovu „Mať moju" a Smetanovu „Českou píseň" (dir. J. Foltýn). Rok na to bylo sboru uděleno čestné uznání rady ONV, sbormistr Frant. Růžička za nepřetržitou 25letou činnost v čele PSK obdržel čestné uznání ministra kultury a vyznamenání „Za výstavbu okresu Opava". Rok 1976 zaznamenává 29 veřejných vystoupení, také k oslavě narozenin Arnošta Rychlého a Josefa Schreibera, významné osobnosti na poli sbor. zpěvu, který při této příležitosti byl rovněž poctěn čestným členstvím v PSK.

V listopadu 1977 sbor oslavil své 90. výročí reprezentativním programem na jevišti opavského divadla. Zazněli mistři vokální polyfonie (Arcadelt, Monteverdi ale i Debussy), kantáta Zbyňka Mrkose „Malá epopej" a Františka Chodury „Zemi milované" (spolu s DPS Červený květ-sbm. P. Škarohlíd), v závěru úpravy lidových písní. Koncert, který řídili Frant. Růžička a Karel Holeš (rovněž u klavíru), zaznamenal nebývalý zájem veřejnosti a obrovský ohlas, záznam koncertu byl vysílán Čs. rozhlasem, ČsTV odvysílala medailón sboru. Snad tento jednoznačný úspěch a ohlas na veřejnosti zachránil pozici sboru a jejího šéfa před zlobou tehdejších mocipánů. Nebylo dosud publikováno, že političtí představitelé pozastavili ocenění sboru i jeho šéfa. Ten se musel zodpovídat na téma programu jubilejního koncertu, který byl shodou okolností v roce a měsíci 60. výročí VŘSR, a tudíž pro mnohé nepřijatelný. Tehdejšímu řediteli zřizovatele (DOPB) byl udělen stranický trest! Dnes zpětně vidíme, že program - ač naprosto nevinně pojatý - dráždil zřejmě i proto, že rok 1977 byl rokem „Charty".

Příjemnou událostí v závěru roku bylo účinkování v ČsTV Praha jako gratulace 2. dirigentovi Karlu Holešovi k úspěšnému zakončení TV soutěže „10 stupňů ke zlaté" v oboru „Světová operní tvorba".

Mimořádně úspěšným byl i rok 1978, kdy sbor získal absolutní vítězství v krajské soutěži PS ve Frenštátu pod Radhoštěm s postupem do národního kola soutěže PS v Chlumu u Třeboně. PSK v náročné konkurenci získal stříbrnou medaili (spoluúčinkoval sólista SDO - Pavel Kamas). Jako jeden z 29 sborů se PSK podílel na interpretaci Janáčkových Ukvalských písní a skladby Kačena divoká na Hukvaldech na počest 50. výročí Janáčkova úmrtí. V roce 1979 sbor účinkuje na festivalu „Bezručova Opava" , Setkání pěvců v Příbrami a v pořadu ČsTV „Můj domov" (A. Rychlý: Žermanice, sólo - V. Kyas, dirigent - F. Růžička, klavír - K. Holeš, který byl také jedním z konferenciérů pořadu).

Prosincovým koncertem v Opavě František Růžička dovršil 30 let své umělecké činnosti na postu šéfa PSK. Sbor má v kmenovém repertoáru na 60 skladeb (m.j. Z. Mrkose, J. Schreibera, A. Rychlého, V. Kálika, A. Tučapského aj.).

Počátkem roku 1980 vchází do života sboru tíživý stín v podobě rozvinuté nevyléčitelné nemoci Františka Růžičky. Vedení sboru plynule přechází na Karla Holeše, se kterým PSK výrazně uspěl v krajském kole soutěže PS „Písně přátelství" a přivezl z Ostravy zlatou medaili. Tak se sbor postaral o poslední radost „svého Františka".

František Růžička umírá 17. března 1980 ve věku pouhých 61 let. „Křížkovský" naposledy zazpíval svému dlouholetému sbormistrovi 21. března v Opavě.

V osobě Františka Růžičky ztratil PSK člověka, kterému může bezpochyby děkovat za svou existenci. Byl to právě on, kdo se nevzdával ve chvílích, kdy ostatní hlasovali o rozpuštění sboru, nevzdával se ani tehdy, kdy sborovému umění nebylo zrovna přáno. Soustavně se snažil o získávání mladých lidí pro sborový zpěv. Sboru dal řád a disciplinu na straně jedné, na straně druhé pak umožnil pěvcům i posluchačům zažít neopakovatelný pocit krásna při setkávání s hudbou a zpěvem.

KŘÍŽKOVSKÝ PO 1980

Od tohoto roku se ujímá vedení sboru profesor SPŠ stavební v Opavě - Karel Holeš. Začal spolupracovat se sborem někdy v letech 1964-65 jako korepetitor, po ukončení vysokoškolských studií v práci pokračoval, účastnil se dělených zkoušek, začal samostatně studovat některé nové tituly a přebírat část kmenového repertoáru. Hudebním vzděláním klavírista (žák D. a J. Foltýnových v LŠU Opava) a frekventant dirigentských kurzů UČPS vedených PhDr. Zbyňkem Mrkosem byl samozřejmě ovlivněn dlouholetou spoluprací s F. Růžičkou. Logicky tak přímo navázal na jeho dílo a sbor tak mohl bez přerušení pokračovat v činnosti, aniž by utrpěla kvalita.

V následujícím textu budou následovat vzpomínky současného šéfa PSK na jeho sbormistrovskou práci v PSK. Toto období existence sboru nebylo dosud zpracováno a publikováno. Považuji za zajímavé seznámit s ním čtenáře této studie:

Jako sbormistr jsem si stanovil tyto cíle:

* Vybrat tituly, které by byly trvalou součástí repertoáru a které by bylo možno dle požadavků pořadatele koncertu rychle „oživit" a provést.

* Každou zkoušku/vystoupení začít 10minutovým rozezpíváním na vhodných cvičeních „ušitých na tělo" sboru.

* Dosáhnout vyrovnanosti kvality výkonů sboru na koncertech (přestavení sboru - vlevo ženy, vpravo muži, postavení sboru do poloelipsy).

* Spolupracovat s profesionálními umělci - operními pěvci a rozšířit repertoár o operní sbory (i vzhledem k mému vlastnímu zájmu o operu).

* Stabilizovat sbor (počet a věkový průměr členů), obměňovat členskou základnu, nevytvářet krizové situace a řídit se tím, že nic není neřešitelné v této oblasti (některé členky sboru zpívají tenorové party).

Rok 1980 byl pro mne startem v nové pozici ve sboru. Nastudovali jsme Pět českých madrigalů B. Martinů a Fantazii c-moll pro klavír, sbor a orchestr L. van Beethovena. Dílo k oslavě 210 let jeho narození zaznělo v podání spojených sborů, OSSU, klavírní part jsem hrál já, dirigoval J. Foltýn. Bohužel - tímto koncertem OSSU ukončilo činnost. V říjnu PSK vystoupil na dvou koncertech v Liptovském Mikuláši (zpíval i v dómech Demänovské jeskyně), v prosinci v Hlavnici oslavil spolu s dalšími sbory 80. narozeniny prof. Josefa Schreibera, svého čestného člena (premiéroval sbor „V tej uherskej javorině).

1981 - sbor zajížděl do léčebných ústavů a lázní (Karlova Studánka). Velká péče byla věnována pěvecké technice a správnému dýchání s cílem vyrovnaných výkonů na koncertech.

1982 - výměnné koncerty se Spojenými sbory z Pardubic. PSK vystoupil na zámku v Pardubicích, byl hostem „Bezručova kraje" v Praze (koncert ve Smetanově muzeu organizovaný J. Slavickým), turné uzavřel koncertem v rodišti svého čestného předsedy Františka Janiše v Moravičanech. Na opavském prosincovém koncertě k 95. výročí sboru vystoupil i DPS Červený květ a sólista SD Brno Pavel Kamas. Zazněl průřez tradičním repertoárem PSK, v premiéře pak původní verze Křížkovského „Daru za lásku".

1983 - repertoár je obohacen o Janáčkovy transkripce některých Moravských dvojzpěvů A. Dvořáka, které spolu s „Ranošou" V. Nováka a madrigaly B. Martinů zazněly na dubnovém koncertě v Opavě. Téhož roku sbor úspěšně vystoupil na Setkání pěvců UČPS v České Kamenici.

1984 - realizoval se poprvé výměnný zájezd se zahraničím - zájezd PSK do Bulharska (14.-24.6.1984). S velkým úspěchem sbor vystoupil v Albeně a Kraněvu u Černého moře. Bulharští partneři - sbory z Tolbuchinu - oplatili návštěvu sboru v září 1984 koncerty na zámku v Kravařích, ve Stěbořicích a v opavském divadle. V říjnu se konal koncert PSK k „Roku české hudby" a k poctě nejvýznamnějších sbormistrů v historii PSK - Frant. Růžičky a Frant. Chutného, jehož vnučka PhDr. Daniela Opravilová vystoupila poprvé jako sólistka PSK.

1985 - sbor opět účinkuje v Liptovském Mikuláši (duben), v květnu zpívá spolu s PSSU na vzpomínkovém večeru k 100. výr. úmrtí Pavla Křížkovského v Holasovicích. Téhož roku sbor účinkuje ve Světlé nad Sázavou a tamější sbor koncertuje s PSK na podzim v Opavě.

1986 - v březnu sbor nahrává v Čs. rozhlase Ostrava, spoluúčinkuje P. Kamas (Žermanice). Členové PSK účinkují na Pražském jaru (B. Smetana: Česká píseň, FOK, dir. J. Bělohlávek), sbor zpívá v arboretu Nový Dvůr a s přerovským „Vokálem" (Přerov, Opava). V říjnu PSK poprvé zajíždí do Lužice (NDR), kde poprvé vystupuje na třech „nazimských koncertech" v obcích Konjecy, Rakecy a Krakecy. S velkým úspěchem sbor uvádí českou klasiku, úpravy lidových písní českých i lužickosrbských. Přijetí partnerským mužským PS „Delany" (dolina) z Šunowa i posluchači bylo dojemné - z jejich úst zaznělo nejvyšší ocenění - zpěv „Slava vam". Od těch dob trvá družba prakticky dodnes.

1987 - rok proběhl ve znamení 100. výročí založení sboru. Místní tisk uveřejňuje seriál článků o historii PSK (J. Bakala, K. Boženek, I. Augustin). V červnu PSK poprvé využívá zajímavého prostředí - schodiště Domu kultury PB v Opavě - zazněly písně a verše v pořadu „Láska v hudbě staletí".

Hlavní oslavy proběhly 10. října na „Slavnostním koncertě k 100. výročí založení PS Křížkovský" ve vyprodaném Slezském divadle. Sóla zpívali Pavel Kamas (SD Brno) - dlouholetý sólista PSK - a Marcela Minksová, klavírní doprovod Lidmila Holešová a Eva Nádeníčková, řídil Karel Holeš. Zazněl průřez repertoárem sboru (od renesance až po současnost), pořad doplnily árie ze světových oper. K vrcholům konertu patřilo provedení dvou balad V. Nováka (Ranoša, Nesčasná vojna), Rychlého „Žermanice", Miljutinova „Tajga" a úpravy lidových písní. Oceněni byli dlouholetí členové sboru, čestnými členy jmenováni Pavel Kamas, PhDr. Zbyněk Mrkos (hudební skladatel, sbormistr, předseda UČPS), Marie Turková (muzikoložka) a Ivan Augustin (publicista). Koncert se setkal s jedinečným ohlasem a znamenal další mezník v životě sboru. V prosinci 1987 koncertovali v Opavě na počest PSK vynikající Brněnští madrigalisté v čele s J. Pančíkem. Ve Valdštejnském paláci v Praze sbor zastoupený předsedou F. Janišem a dirigentem převzal Cenu ministra kultury.

1988 - červen - operní koncerty v Opavě a Holasovicích, spoluúčinkovali D. Opravilová a P. Kamas, klavír L. a K. Holešovi (na programu sborové scény a árie - Norma, Nabucco, Carmen, Prodaná nevěsta aj.). PSK účinkuje na sborovém festivalu „Dvořákův Lipník". Koncerty k 70. výročí vzniku ČSR (Olomouc - sál B. Václavka, Opava) sezónu ukončily.

1989 - zajímavým počinem byl koncert pro žáky SOU Šilheřovice, kteří sami byli vtaženi do programu. Již tradičně zazněl operní koncert (D. Opravilová a P. Kamas) - tentokrát z italských oper. PSK navázal styky se sborem Wiener Sängerrunde (sbm. K.-H. Strassl) a ještě v září vycestoval na dvoudenní zájezd do Vídně. Vystoupení na dožínkách a večerních bohoslužbách byly vřele přijaty hostiteli a sboru byla nabídnuta další spolupráce. Pro nás to byl nevšední zážitek - většina poprvé vycestovala do tzv. kapitalistické ciziny. Jistě to bylo i předzvěstí dalších událostí…

Ve Vrbně a v Opavě zpíval sbor s PS vrbenských učitelů (sbm. E. Vacková a L. Sekanina) na přelomu října a listopadu.

Koncert z díla B. Martinů (1890-1959) a čestného člena sboru Dr. Zbyňka Mrkose k jeho 70. narozeninám (30.11. Opava - Minorit) vhodně zapadl do pohnutých dní po 17. listopadu jako symbolický nástup do nové historie sboru.

Spoluúčinkovali D. Opravilová (Martinů - Výběr z písní, Romance z pampelišek) a DPS Červený květ (sbm. Ivana Kleinová - Malá epopej Z. Mrkose). Na posluchače silně zapůsobila Komenského slova v Mrkosově „Vzkazu JAK", Martinů madrigaly a Mrkosovy úpravy lidových písní. Koncert vzhledem k době svého konání i náročností uváděných děl patřil mezi nejvýraznější v historii sboru.

1990 - sbor začíná pracovat v nových podmínkách, stává se z něj samostatný právní subjekt. Stále zkouší v prostorách MDKPB, ale podmínky do budoucna budou stále tvrdší. Repertoár je obohacen o tvorbu církevní vokální hudby. 20. 9. PSK účinkuje na koncertě k 100. výročí narození Františka Chutného (viz 30. léta historie PSK). Jeho vnučka - sólistka opery SDO D. Opravilová - přebírá do svých rukou čestné členství PSK - „sboru jejího dědečka". 25. - 28. 10. sbor účinkuje na „Nazimských koncertech" v Krynhelecach a Sulšecach jako host PS Delany (Lužice - SRN). V prosinci přijíždí do Opavy Wiener Sängerrunde. Na předvánočním koncertě, který byl velmi příznivě přijat publikem, vznikla myšlenka pořádat tyto koncerty v adventním čase pravidelně. Tak vznikla tradice „adventních koncertů PS Křížkovský".

1991 - PSK hostí sbor Delany (Lužice) koncerty v Opavě a Hrabyni. V září je odhalena busta skladateli Václavu Kálikovi na jeho rodném domě a opavské sbory se podílely na koncertě z jeho díla - zazněl také monumentální „Domov" (řídil K. Holeš). 2. 12. 1991 v chrámu sv. Ducha v Opavě se uskutečnil první adventní koncert PSK. V premiéře zazněla „Opožděná pastorela" Dobroslava Lidmily (J. Halama, L. Živocká ad.). Repríza koncertu byla na zámku v Hradci n.Mor.

1992 - pro velký úspěch se reprízoval adventní koncert jako novoroční (D. Opravilová). 20.3. v MDKPB zazněly tóny árií a sborů z oper - poprvé I. finale Pucciniho Tosky (sólisté D. Opravilová a P. Kamas, E. Nádeníčková-varhany). Na festivalu „Janáčkovy Hukvaldy" sbor získává cenu za interpretaci regionálního skladatele (Lidmila). Koncertuje na zámku v Kravařích a v chrámu sv. Mikuláše ve Znojmě spolu s Wiener Sängerrunde. Úspěšné vystoupení sboru vyneslo pozvání na koncert do Rakouska. Na koncertě k 105. výročí založení PSK 12.10.1992 zazněl „Otčenáš" Leoše Janáčka (J. Halama, K. Hanzelová, P. Škarohlíd) a výběr z repertoáru sboru. Z podnětu šéfa opery SDO Oldřicha Bohuňovského PSK studuje monumentální Requiem G. Verdiho. Adventní koncerty - 7.12. Opava-sv. Duch (D. Opravilová) a 20.12. Štítina.

1993 - jeden z nejúspěšnějších roků v historii PSK. Na festivalu „Pražské sborové dny" 13. 2. ve Smetanově síni Obecního domu sbor získává zlatou medaili, ocenění za dramaturgii (Arcadelt, Lidmila, Kálik - včetně krásných sól - sestry Schindlerovy) a K. Holeš cenu za nejlepší dirigentský výkon z rukou hlavního sbormistra ND Milana Malého. Slova uznání zapsaly do kroniky význačné osobnosti jako M. Košler, Z. Stárek, M. Malý aj. Pro všechny bylo „pražské zpívání" neopakovatelným zážitkem.

28. 2. se ve Slezském divadle konala premiéra Verdiho Requiem (dir. O. Bohuňovský, sbor a orch. SDO, PSK, soli: Čavdarova, Opravilová, Kambourova, Vidlářová, Novotný, Verbovskij, Milkovski, Trupar), dílo zpíval sbor celkem 13krát. Provedení vzbudilo nadšený ohlas publika - Bohuňovského nastudování, výkony spojených sborů a zejména skvělé výkony obou sopranistek. Pro sbor to byl zcela jistě největší zážitek svého druhu: nikdy jsme nestudovali tak náročné a nádherné dílo! Důsledkem pak bylo jisté vakuum při návratu k běžnému „provozu" sboru (někteří členové se však podíleli i na další inscenaci - Nabucco - premiéra 5. 12. 1993).

Mezi koncerty s PS Slezan - Č.Těšín a dvěma adventními (sólo D. Opravilová - poprvé v kapli Marianum) zaujímá významné místo úspěšný zájezd do Ziersdorfu/Rakousko na pozvání tamního podnikatele a mecenáše p. Watzingera, který nás slyšel ve Znojmě (1992). Sbor přednesl reprezentativní repertoár včetně lidových písní českých i rakouských. Vánoční koncert v Jeseníku důstojně zakončil úspěšnou sezónu.

1994 - součástí oslav 770. výročí udělení městských práv Opavě bylo Setkání všech pěv. sborů Opavska ve SDO. Křížkovský se představil blokem z díla B. Martinů a s ostatními sbory a orchestrem SDO pod taktovkou O. Bohuňovského uvedl Smetanovu Českou píseň. Rok české hudby oslavil PSK 18. 10. koncertem z děl českých skladatelů (Eben: Láska a smrt - 3 části, B. Martinů: Romance z pampelišek - sólo D. Opravilová). Závěrem října zaznamenal úspěch v Lužici (Budyšín - uvítací večer, koncerty v Šunowě - sídlo hostitelů PS Delany , v Nowe Luce). Od 27. 11. se konaly adventní koncerty v Krzanowicích - PR, Kravařích, Marianu, Krnově (síň sv. Ducha - abonentní vánoční koncert - sólo J. Halama), Raduni. Sólistkou byla Marcela Minksová.

1995 - 1. ledna sbor zpíval v abonentním cyklu orchestru SDO (Smetana: Česká píseň, Proč bychom se netěšili - dir. T. Hatton - CND). K 50. výročí ukončení válečných hrůz zazněly koncerty v nádherném barokním kostele ve Fulneku a v MDKPB v Opavě (sólisté D. Turečková - housle, P. Kamas - zpěv). Adventní koncerty se konaly v Opavě (sv. Vojtěch a Marianum), Fulneku, Neplachovicích (dále každoročně), V. Hošticích, novoroční byl 7. ledna v Raduni a Komárově.

1996 - sbor byl pozván na „Festival česko-americké hudby" do Prahy (16. 3. - spolu s VUS Praha, BAS Brno a dvěma vynikajícími studentskými sbory z USA). V této noblesní společnosti jsme úspěšně vystoupili s 20min. programem v kostele sv. Jiljí na Starém Městě.

20. 4. jsme zpívali s Wiener Sängerrunde v Opavě na „Česko-rakouském večeru", 3. a 4. 5. naši hosté z Lužice koncertovali v Oticích a v Chuchelné. PSK vystoupil 2. 6. na zahajovacím koncertě festivalu „Slezský trojok" v sále filharmonie v Katowicích a na koncertě ve Śviętochlowicích.

Významné koncerty zazněly 21.10. v Opavě a vánoční 19. 12. ve Svinově (spolu s ŽKS Svinov - sbm. D. Lidmila a L. Romanská-Lidmilová). Skladatel, sbormistr a pedagog Dobroslav Lidmila, jehož dílo se stalo trvalou částí našeho repertoáru, při této příležitosti obdržel čestné členství v PSK. Adventní koncerty byly v Opavě, Neplachovicích, na Hradci a v Chuchelné (vánoční 29. 12.).

1997 - 12. 4. PSK zpíval s Wiener Sängerrunde na benefičním koncertě v sále kasina v Badenu (Rakousko). Skandovaný potlesk si vysloužilo provedení lidových písní a sbor z „Prodané". Uznání se nám dostalo za pěvecký výkon při mši druhého dne tamtéž (zejména Bruckner: Christus factus est). Odpoledne sbor vystoupil na improvizovaném koncertě ve Vrbici na Slovácku.

Ke 110. výročí sboru PSK uvedl koncerty v Holasovicích (4. 5.) a v Opavě (duchovní hudba - kaple sv. Kříže 14. 5.) - sólo Zdena Matoušková (SD Ostrava), opět zazněly tóny lidové poezie v písni v koncertu na schodech MDKPB 16. 6.

Do života sboru zasáhla červencová povodeň. Velká část archivu sbormistra (včetně notových materiálů) byla zatopena. Patří velký dík členům sboru (zejména L. Kubáčovi) a pracovníkům archivu za pomoc při renovaci not.

Slavnostní koncert k 110. výročí (23. 10.) tak vznikl improvizovaně - z „hitů" sboru posledních deseti let. Kromě opavských představitelů sboru gratulovali manželé Lidmilovi a D. Štula (UČPS). Ještě předtím sbor svým vystoupením v sále Janáčkovy konzervatoře v Ostravě poblahopřál k 70. narozeninám dlouholetému sbormistrovi a šéfovi PS ostravských učitelek - dr. Vladimíru Kovaříkovi. Adventní koncerty - Opava (sólo Tereza Halamová), Otice, Neplachovice, Komárov a novoroční v Pusté Polomi.

1998 - akce k výročí sboru ukončil s mimořádným ohlasem únorový koncert k 110-letí sboru a k 50. narozeninám jeho čestného člena - vynikajícího sólisty brněnské opery Pavla Kamase. V květnu jsme zpívali na zámku v Loděnicích a v kostele v Kravařích (festival Slezský trojok).

Devět členů sboru v čele s Ladislavem Kubáčem zakládá 3. února komorní sbor Sarabanda jako součást PSK. Záhy začali zpívat na koncertech PSK i v samostatných projektech. Účinkovali na festivalech v Hrádku u Nechanic, Hradišťku, SRN. Vydali samostatné CD.

Olomoucký mezinárodní festival pěveckých sborů „Iuventus mundi cantat" je dnes již pojmem. Proto nás velmi potěšilo, že 15. 6. jsme na festivalu vybojovali hned dvě zlaté medaile - v kategorii duchovní hudby i smíšených pěveckých sborů.

Říjen opět patřil přátelům z Lužice - 16. - 17. 10. jsme zpívali na mši u příležitosti 1100. výročí kláštera Mariina hvězda (Marienstern) a na koncertě ve škole J. Čišinského v Pančicích-Kukowě. Spolu se sborem se úspěšně uvedla i sólistka Tereza Halamová, která posléze účinkovala i na některých adventních koncertech (Opava, Neplachovice, novoroční Hradec).

1999 - 11. 5. jsme na žádost publika uskutečnili opět velký operní koncert s P. Kamasem. Všestranný umělec oslnil ve scénách z oper Verdiho, Pucciniho, Wagnera, stejně jako v postavách z českých oper. Vřelého přijetí se sboru dostalo v Tarnowských Górach (PR) na koncertě s tamějším PS „Kolejarz" (8. 5.). Velkým zážitkem byla pro nás návštěva důlních slojí a zpěv pod zemí.

Zdeněk Lukáš je uznávanou veličinou mezi sborovými autory. Bylo pro nás radostí účinkovat na festivalu o Cenu Z.L. „Jaro se otevírá" v zámku Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou (22. 5.). Uchvátila nás nádherná akustika sálu stejně jako atmosféra společného zpěvu Lukášových písní před zámkem.

Jen dva opavské sbory účinkovaly po oba dny - 15. a 16. 9. - na koncertech „Pocta Petru Ebenovi". V naší premiéře jsme uvedli jeho náročné „Salve Regina", dále Dva sbory na texty sv. Terezie, skladby z cyklu „Láska a smrt" a lidové písně v Ebenově úpravě.

Ostravské učitelky s V. Kovaříkem nám oplatily návštěvu koncertem v Opavě, konec roku jsme tradičně věnovali adventním koncertům (Opava, Neplachovice, Hradec, penzion pro důchodce v Opavě).

2000 - koncert pěv. sborů k 55. výročí konce války 9. 5. - SDO (Dar za lásku, Lukáš, Tučapský, Smetana: Česká píseň).

4. 6. zažila Opava mimořádnou událost - světovou premiéru skladby Ant. Tučapského „Moje matka" na text O. Březiny (PSK, PSSUž, dir. K. Holeš, varhany P. Škarohlíd, harfa M. Klapetková) v přítomnosti skladatele. Zazněly ještě další Tučapského skladby (PSK: 2 moravské ritornely, Hlas domova; PSSUž, duo Hanousek-Šarohlíd) a díla blízká (Janáčkův Otčenáš - J. Halama). Akce podpořená Magistrátem města Opavy vyvrcholila setkáním sborů s autorem v hotelu Koruna.

Janáčkův Otčenáš provedl PSK ještě 14. 10. na festivalu v Č. Těšíně s tamějšími PS. Koncerty v Opavě a Loděnicích tentokráte byly věnovány také muzikálům (sóla T. Halamová, M. Slavík). Adventní koncerty v tradičních obcích, sóla T. Halamová, na jednom koncertě v Opavě jsme hostili polský sbor „Kolejarz" z Tarnowskych Gór. Sóla zpívaly i v dalších letech členky sboru Jana Stránská-Hulvová a Milena Halamová jr.

2001 - v únoru PSK účinkuje na koncertě k 10. výročí Slezské University (Smetana: Česká píseň, orch. SDO dir. V. Návrat, sólo Hana Kotková - Beethoven). Navázali jsme přátelské kontakty s novými sólisty SDO, které vyústily ve dva mimořádně zdařilé koncerty:

- květen - Dům umění - Večer duchovní hudby z díla Lassa, Černohorského, Brucknera, Lukáše aj., sólo Alexandr Vovk (Ukrajina) - Stradella, Verdi (Ingemisco), Bizet (Agnus Dei), Schubert.

- listopad - Minoritský klášter - „Pocta slezským autorům". Zazněly skladby V. Kálika, J. Šoupala, R. Wünsche, Jar. Foltýna (k 75. narozeninám-premiéra jeho skladby Už to svítá). K 100. výr. narození prof. A. Rychlého jsme uvedli jeho „Žermanice"- sólo Michal Mačuha, který se představil i jako skladatel a interpret (Ave Maria ve sborové úpravě K. Holeše).

16. 6. sbor exceloval na „Harantovských slavnostech" v Pecce - zlatá medaile a nejlepší výkon. 18. 10. se podílel na kálikovském večeru v Opavě (se spojenými sbory Kálikův „Domov"). Na adventních koncertech se podíleli manželé Vovkovi a M. Mačuha (Opava, Neplachovice, Skřipov, Hradec).

2002 - v květnu PSK zpíval na mši v Neplachovicích (svěcení praporů). Sbor byl pozván na mezinárodní festival do Vlachova Březí. Velký úspěch a ocenění poroty mělo jeho účinkování na koncertě na zámku Kratochvíle i ve vimperském kostele (5. a 6. 10.).

115 let svého trvání oslavil sbor 20. 11. slavnostním koncertem, na němž zazněly m.j. Čtyři balady na lidové texty V. Nováka, Lukášova Missa brevis a výběr z madrigalů B. Martinů (MDKPB, klavír M. Kristýnková a J. Táborská, dir. K. Holeš). Na již tradičních adventních koncertech spoluúčinkovali T. Halamová a A. Vovk. Na Štěpána PSK jako host PS Stěbořice zazpíval koledy a výběr z Michnovy „Loutny české" v kostele sv. Vojtěcha.

2003 - vynikající byl operní koncert (4. 3.) - sólisté Katarína a Alexandr Vovkovi (SDO) a Pavel Kamas (ND Brno). Kromě tradičního repertoáru zazněl duet z opery Loupežníci G. Verdiho, vyvrcholením večera byly scény z Tosky, Carmen a Traviaty. Koncert byl zaznamenán na CD pro potřeby sboru.

28. 6. sbor účinkoval na Dnech B. M. Černohorského v Nymburce (Černohorského Fuga, Lukáš - Missa brevis, Scarlatti aj.). Vedle vynikajícího sboru z Košic PSK nezanikl a upoutal dramaturgií i provedením.

Na podzim sbor účinkoval na festivalech v Klímkovicích a v Chuchelné.

29. listopad byl pro sbor opět velkým svátkem - v konkurenci 23 sborů získal zlatou medaili v mezinár. soutěži adventní a vánoční hudby „O cenu Petra Ebena", konané v Národním domě v Praze na Vinohradech. Zpíval Ebenovu „Salve Regina", Scarlattiho, Schuberta a úpravy koled. PSK vydává své první profilové CD.

2004 - četnost koncertů (i zkoušek) začínají narušovat zdravotní problémy dirigenta. Uspořádali jsme velkorysý koncert k „Roku české hudby" (Minorit 12. 5.). Uvedli jsme m.j. Dvě balady V. Nováka a zejména Jarní romanci Z. Fibicha (sóla O. Procházková a A. Vovk, klavír J. Táborská a dirigent). Oba sólisté zpívali také árie a písně českých skladatelů (vynikající Mařenka a Vašek). Jarní romanci, Smetanovu Českou píseň a Dvořákův Hymnus jsme uvedli se sborem „Tregler" z Bystřice p. Hostýnem na tamějším hudebním festivalu.

V Kopřivnici 23. 10. jsme vystoupili samostatně (Martinů, Lukáš, Křížkovský) i s šesti spojenými sbory v České písni B. Smetany (řídil prof. Lumír Pivovarský, legenda mezi českými sbormistry).

Na konci roku PSK nastudoval závěrečnou část Dvořákova „Stabat mater", na objednávku SD Opava. Rok završily adventní koncerty.

2005 - do konce června sbor účinkuje 10x v SDO - premiéra 8. 1. (Stabat Mater - finále, dir. R. Válek). Do konce srpna je dirigent se zdravotními problémy v prac. neschopnosti a sbor vedl s velkou péčí vedoucí PS Sarabanda Ladislav Kubáč. Další těžkosti nastaly, když zkušebna v MDKPB byla zrušena a sbor byl nucen zkoušet v miniaturní místnosti ve sklepě MDKPB. Přes tyto problémy jsme přijali pozvání k opětovnému účinkování na festivalu ve Vlachově Březí (7.- 9. 10.). Vedl jsem tam ateliér (Křížkovský: Dar za lásku), v němž kromě PSK pracoval i vynikající dívčí sbor z Moskvy. Výlet podzimní Šumavou (Churáňov, Kvilda) byl inspirací k úspěšným koncertům v Prachaticích a Vodňanech, ve Vlachově Březí zazněl „náš" Dar za lásku. Výkon a obětavost sboru byly vysoce hodnoceny. Na adventních koncertech se podíleli A. Vovk a naše sólistka Marie Košárková-Honová.

2006 - PSK pozvolna „zajíždí" do obvyklého režimu. 5. 6. obnovuje tradici koncertů na schodech a uvádí Koncert k 80. narozeninám D. Lidmily, našeho čestného člena a vynikajícího upravovatele lid. písní (sólistka Marie Košárková). Autor se bohužel pro pokročilou nemoc nemohl zúčastnit.

Měsíc září byl ve znamení smutku - 19. 9. po těžké nemoci předčasně odešel sbormistr Sarabandy, zástupce dirigenta PSK a obětavý člen sboru Ladislav Kubáč - sbor se s ním rozloučil 22. září. A protože i mne osobně v září postihl odchod mé maminky, náš opavský koncert 30.10. s názvem „Con amore e speranza" jsme se rozhodli věnovat všem našim zesnulým. Zazněly skladby Schuberta, Schumanna, Čajkovského, Lukáše, Monteverdiho, výběr z Janáčkova cyklu „Po zarostlém chodníčku". Čestným členem PSK byl jmenován sólista večera Alexandr Vovk. Ještě předtím (28. 9.) jsme zpívali na Uhlířském vrchu u Bruntálu na počest sv. Václava.

Na adventních koncertech zaujal Pozounový kvartet LŠU i Marie Košárková - Opava-Marianum, Skřipov, Albrechtice u Bílovce (naposledy za skladatelova života zazněla Lidmilova Opožděná pastorela).

Příjemnou událostí roku v životě PSK byla změna zkušebny. Laskavostí Mgr. Kateřiny Kavanové, ředitelky ZŠ Havlíčkova ul., bylo sboru umožněno zkoušet v prostorách školy. Pro činnost sboru to byla podstatná změna podmínek k lepšímu.

2007 - zástupci sboru se ve Svinově rozloučili se svým čestným členem D. Lidmilou (zesnul na sklonku roku 2006).

Start do 120. výročí vzniku sboru byl 17. 5. na koncertě „Randezvous s písní a operou". Písně A. Dvořáka, Z. Lukáše, M. Schneidera-Trnavského a P. I. Čajkovského vystřídala hudba operní (vynikající scéna a Miserere z Verdiho Trubadúra). Standing ovation sklidili sólisté Katarína a Alexandr Vovkovi s jubilujícím sborem při scéně z Traviaty.

Jak se bude dále vyvíjet pěvecký sbor Křížkovský je věčnou a stále nezodpovězenou otázkou. Odpověď nám zcela jistě dá budoucnost: Záleží jen a jen na nás - členech 120-ti letého jubilanta, zda budeme mít dostatek chuti, sil a touhy překonávat těžkosti, nalézat optimální řešení problémů, radovat se z krásy hudby i opojení úspěchu. K tomu chci citovat slova člověka, který je mým velkým vzorem - pana Dr. Zbyňka Mrkose, která nejlépe vystihují podstatu našeho snažení a která bychom si měli vzít za své: „ MUSÍM, PROTOŽE CHCI".

A tak z pozice současného uměleckého šéfa sboru přeji jubilantovi, s nímž mne pojí více než 40 let společného života:

ZLOM VAZ DO DALŠÍCH LET!

RNDr.Karel Holeš,

dirigent

Zkratky:

PS pěvecký sbor

PSK pěvecký sbor Křížkovský

PSSU Pěvecké sdružení slezských učitelů

PSSUž Pěvecké sdružení slezských učitelek

OSSU Orchestrální sdružení slezských učitelů

MDKPB Městský dům kultury P. Bezruče

SDO Slezské divadlo Opava

UČPS Unie českých pěveckých sborů

Prameny : Lucie Šupíková - diplomová práce

Nové Opavsko, ročník 1987

Vytvořeno službou Webgarden | Prohlášení o Cookies | Informace o zpracování osobních údajů

Name
Email
Comment

Or visit this link or this one


Vložením emailové adresy souhlasíte s podmínkami o zpracování osobních údajů.

Opište prosím kontrolní kód "7048"